Možností, jakými se dnes můžete zajistit na stáří, je řada, ale u nás je v tuto chvíli nejoblíbenější penzijko. Jenže které? Je výhodnější zůstat v původním transformovaném fondu (=”staré penzijko”) anebo přejít do doplňkového penzijního spoření (zkráceně DPS)? To je otázka, kterou řešíme denně s našimi klienty.

Pro objasnění situace – „staré penzijko“ bylo možné sjednávat do 30.11.2012, od 1.1.2013 je možno sjednat pouze doplňkové penzijní spoření. “Staré penzijko” uzavřené do 30.11.2012 tedy stále platí a spousta lidí ho nadále využívá. O přechodu na doplňkové penzijní spoření by měli uvažovat klienti, kterým zbývá do penze 10 a více let.

JAKÝ JE TEDY ZÁSADNÍ ROZDÍL

Ve “starém penzijku” existovala garance nezáporného výnosu, takže jste nikdy nemohli jít do mínusu. Na první pohled to může vypadat hezky, že se nepodíváte do červených čísel, na druhou stranu se nejspíš nikdy nepodíváte ani do těch zelených. Penzijní společnosti se drží při zdi a investují co nejkonzervativněji zejména do krátkodobých českých státních dluhopisů, pokladničních poukázek a termínovaných vkladů. Z toho ovšem potom plyne velmi nízké zhodnocení, které historicky sotva drží krok s inflací.

Fondy DPS na rozdíl od “starého penzijka” nezaručují, že se investice nedostane také do mínusu, takže se musíte rozloučit s jistotou „nuly“, ale také se můžete těšit, že zde se do zelených čísel podíváte. Každá penzijní společnost musí mít vždy v nabídce povinný konzervativní fond, který se složením portfolia moc neliší od výše zmíněných transformovaných fondů. Kromě toho se ale nabízejí i fondy s jiným rozložení aktiv, zpravidla to bývá vyvážený a dynamický účastnický fond. Dynamické účastnické fondy investují převážně do akcií. Vyvážené účastnické fondy kombinují konzervativní investice i akcie. Zejména dynamické účastnické fondy jsou schopné v dlouhodobém horizontu přinášet výrazně vyšší zhodnocení než transformované fondy. Dokazuje to i dosavadní historie. Zatímco průměrný roční výnos fondů “starého penzijka” v letech 2013–2017 byl 1,1 procenta (při průměrné roční inflaci 1,06 procenta), dynamické účastnické fondy ve stejném období v průměru zhodnotily prostředky účastníků o 4,89 procenta ročně. A nejlepší z nich, Conseq globální akciový účastnický fond, dokonce v průměru ročně vydělal přes 10 procent. U DPS odpadá možnost výsluhové penze, tj. vybrání poloviny peněz po patnácti letech spoření, což by se dalo brát spíše pozitivně, protože si klienti nebudou sahat do peněz, které mají být primárně na zajištění v důchodu.

Následující informace platí obecně pro oba výše uvedené produkty. Nárok na státní příspěvek má účastník při měsíčním příspěvku minimálně 300 korun. Výše státního příspěvku se odvíjí od výše měsíčního příspěvku účastníka, přičemž maximální výše státního příspěvku je 230 korun měsíčně. Tuto částku stát přispívá, pokud do fondu daný měsíc pošlete alespoň tisíc korun.

Pokud si ročně do fondu pošlete víc než 12 tisíc, máte nárok na odpočet ze základu daně z příjmů. Tento odpočet ze základu daně může být až 24 tisíc korun. Pro získání maximální státní podpory tak má smysl si spořit až 3 000 korun měsíčně, pak získáváte plnou státní podporu (230 Kč × 12 měsíců = 2 760 Kč ročně) a v maximální možné míře uplatníte i úlevu na daních (24 000 Kč × 15 % = 3 600 Kč ročně). Celkem tak lze ročně získat 6 360 korun.

Kromě vlastních příspěvků účastníka a státních příspěvků někomu přispívá do penzijního fondu také zaměstnavatel. Ten může do fondu přispívat až 50 tisíc korun ročně. Vy je nemusíte danit a zaměstnavatel z nich nemusí odvést sociální a zdravotní pojištění, což by musel, kdyby Vám je přidal k výplatě.